V sobotu 7. 9. 2019 se v Jiřetíně pod Jedlovou konaly Hry legrace a smíchu, na nichž změřilo své síly 5 týmů z nedalekých obcí či měst. Po roční pauze do boje opět nastoupil i šestičlenný tým Rybniště, v prověřeném složení: Roman a Věra Forferovi, Jaromír a Tereza Rauchovi, Blanka Klorová a Pavlína Jadrníčková.
Vytyčili jsme si smělý cíl – překonat laťku, kterou jsme si před dvěma lety nastavili výkonem, jenž nás tehdy pasoval na 4. místo (o celý jeden bod před posledním týmem). Smích nás přešel hned po zjištění, že většina soutěží bude totožných s předchozími ročníky. Naše naděje, že jistě zazáříme v nových sportovních oblastech, tedy zhasla dříve, než se stačila rozhořet.
Nevadí, jsme o 2 roky zkušenější, krásnější a chytřejší, zvládneme to i tak.
Odhodláni jsme se pustili do první disciplíny, kdy musel celý tým stojící společně na dvou lyžích zdolat co nejrychleji asi 10m trasu. Již zde náš výkon pořadatelé ocenili výrokem, že „na to, že jste na tom poprvé, to vůbec nebylo špatné“. Pochvalu jsme si vychutnali, fakt, že „na tom poprvé nejsme“ nepřipomínali a obsadili po první disciplíně třetí místo.
Druhá soutěž prověřila, stejně jako předloni, dámskou čtveřici našeho týmu, když jsme se musely společně nasoukat do jednoho pytle a svorně doskákat do cíle. Pravidelné sborové „ááá hop, ááá hop“ nás vyšvihlo až do světel reflektorů a na první místo v této disciplíně i v průběžném pořadí.
Následovala nová hra s názvem Bombardino. Přivázáním balonku do výše pasu se z každého soutěžícího stal na chvíli Ferda Mravenec (ano, balonek se nacházel na zadní části těla). Úkolem týmu bylo, aby si postupně všichni jeho členové balonky štafetově praskli, a to přírazem „těla na tělo“ bez použití rukou, zubů atd. Naše neotřelé techniky a energické nasazení nám vynesly nejen neskrývaný obdiv soupeřů, ale i další první místo.
Čtvrtá soutěž, přetahování lanem, nám byla opět dobře známá – předloni jsme v ní předvedli heroický výkon a i přes převahu drobných dam v týmu skončili druzí. Letos však proti nám hrála mokrá tráva, kluzké podrážky a určitě i foukal vítr a byl nepříznivý tlak... skončili jsme čtvrtí, ale co je důležitější – v průběžném pořadí držíme po čtyřech disciplínách stále první místo!
Čekají nás poslední dvě disciplíny, z nichž jedna je pro nás zatím obestřena tajemstvím, na tu závěrečnou si naopak pamatujeme velmi dobře. Pivoš. Nejspíš si náš výkon v ní pamatují i členové ostatních týmů, když nás častují lichotivým označením „intelektuálové z Rybniště“.
Na řadě je však nyní štafetové předávání vody v kyblíčku přes kladinu, kdy účelem je „přečerpat“ z jedné strany na druhou co nejvíce vody v limitu 2 min. Je skvělé, že se tyto hry odehrávají v letním čase, protože sedět na mokré kladině, ve 13°C, mrholení a nechávat na sebe spoluhráči chrstat studenou vodu, to by bylo opravdu nepříjemné. Takže bude-li se tato disciplína opakovat za rok, pravděpodobnost, že by se letošní chladné počasí zopakovalo, není příliš vysoká. Rybnišťské ale voda nemůže překvapit, obsadili jsme svým výkonem 3. místo (a vyhráli nepsanou soutěž o nejmokřejšího soutěžícího) a ani nyní nebyli sesazeni z průběžné první příčky.
Takže Pivoš a intelektuálové (tedy spíš intelektuálky + starosta) z Rybniště. Nasazení bylo obrovské. Několik z nás se pokusilo ve třetince piva i utopit. 5 piv jsme do sebe štafetově nalili za 1min 6s, ale v ostatních obcích se hraje asi jiná liga, když nejrychlejší tým zvládl totéž za 53s.
A je to tady! Laťka přeskočena – intelektuálové z Rybniště končí na bronzové příčce! Je vidět, že sportovní trénink na Bivojovi potažmo Vlastě přinesl své ovoce. A pokud do příště nasadíme i trénink pivní, mají se v Jiřetíně na co těšit!
Tereza Rauch