Obec Rybniště

Historie obce  Kronika obce  Zdravotnisctví v obci   Odpadové hospodářství
  Povodňový plán obce  Plán zimní údržby  Propagace obce  Katastrální mapa
bbbbbbb
Obec  Rybniště leží v širokém sedle mezi Plešivcem a Širokým vrchem. Počet obyvatel je 681. Nejbližší města jsou Chřibská,  Krásná Lípa, Rumburk a Varnsdorf. Výměra katastru obce je 12,715 km2. Nadmořská výška je 460 m.n.m. Poloha GPS 50°52’47.876″N a 14°30’54.126″E

 

Nynější správní obec Rybniště vznikla postupným sloučením samostatných obcí Chřibská Nov�� Ves, Rybniště, Nová Ch��ibská a částí obce Kyjov nazývané Nový Kyjov (Hangár a domy v okolí).

010 - Krajina01
Nejstarší částí obce je Chřibská Nov���������������������������������������������������������������������������������������������� Ves, kter�� je poprvé zmiňována roku 1475 v zeměměřičských listech pod jménem “Nuendorfflin”, což znamená místo, které již několik let leží bez pořádku /roztroušeně/. Pod jménem Neudörfel je již zmiňována v roce 1566. Později se označovala jménem Chřibská Nová Víska / Kreibitz Neudörfel /. Obec původn������ pat����ila k tolštejnsk��mu panství, ale v roce 1573 ji Kryštof ze Šlejnic prodal spolu s Krásnou Lípou a částí Horního Podluží bratrům Jindřichu a Abrah��movi z Vartenberka, kteří ji přičlenili k českokamenickému panství. Nynější název obce se objevuje v roce 1715, kdy je zmiňována na místě vypuštěného a vysušen��ho rybníka osada Rybništ����. Došlo ke sloučen�� s Chřibskou Novou Vsí a pravděpodobně od roku 1805 je již uváděna jako obec Rybniště /Teichstatt/, okres Varnsdorf. K Ch��ibské Nové Vsi počátkem 19. století pat������ila také osada “Tannendorf” nalézající se na cestě od žel. st. Chřibská lesem na Jedlovou, v níž tehdy ve 12 domech ��������������ilo 105 obyvatel. Zápis z r. 1821 uvádí, ����e Chřibsk�� Nov�������� Ves měla 51 domů a 369 obyvatel. Nejvíce zde bylo malozemědělců, kteří navíc vykon��vali různ������������ řemesla jako tkalci, niťaři, byla zde i přírodní bělidla. Dále 2 truhláři, 2 podková��i, 2 pilaři, 3 krej����������, obuvník, učitel, 2 u��edníci a dělníci. V Rybništi v t���� době bylo 112 domů a 990 obyvatel. Pozd������ji, po zprovoznění železniční trati a vzniku důležitého železničního uzlu, dnešního nádraží ČD s tehdejším názvem Kreibitz-Neudörfel se do obce přistěhovalo mnoho železničních zaměstnanců. V roce 1873 v blízkosti nádraží vyrostla sklárna, kter�� zaměstnávala až 180 pracovníků a specializovala se na výrobu osvětlovacího skla. Založil ji zde majitel sklárny ve Chřibské F. Zahn. V roce 1880 sklárnu z��skala firma Michel & Mayer a od r. 1884 ji přebrali Michelovi synové Raimund a Eduard. Válečná léta 1914-1918 zastavila její výrobu a i po krátké revitalizaci ve 20. letech pravděpodobně nepřežila celosvětovou hospodářskou krizi ve 30. letech minulého století. Kromě této velké sklárny byla je��tě menší sklárna na “Malém Semmeringu�����. Semmering je oblast dnešní ������el. st. Chřibská, kter�� je součástí katastru obce Rybniště.

V době terezi��nských reforem, asi v roce 1762 byla v obci Chřibská Nová Ves založena v soukromém dom���� škola, v n����������ž vyučoval vysloužilý voják Jan Paul. Protože původní budova nevystačovala, byla z výt��žku sbírky občanů postavena škola nov��, dnešní budova u Školního rybníka, a již v roce 1769 se v ní vyu����ovalo. Na po����������������tku 19. století již obec stavěla další školní budovu (r. 1828) pro 235 dětí. Nyněj����í školní budova je z roku 1893 a ve dvou třídách s ročníky 1. až 4. zajišťuje základní vzdělán�� dětem nejen z obce Rybniště. V budově dnes působ�� i oddělení mateřské školy. První česk�� škola byla v obci zřízena v r. 1919 a to 1 třída. Druhá třída česk�� školy byla zřízena až 1.9.1929. Naopak česká mateřská škola byla zde od prosince 1927, zatímco německá nebyla vůbec zřízena. V roce 1931 byly provedeny přípravy pro stavbu samotné české školy, k jejíž výstavbě však již nedošlo. Zajímavostí je, že podle sčítání z r. 1930 bylo v obci Rybni��tě včetně Chřibské Nové Vsi z 1896 obyvatel 459 občanů čs. národnosti. V roce 1939 je již počet  občanů této národnosti pouze 173 a 1414 německé.

033 - Pohlednice_nadrazi
Vyhlá��ením c.k. m��������������stodržitele pro ��echy ze dne 17.června 1894 čís. 82849, jímž se uvádí ve známost, že bylo povoleno, aby rozloučena byla místní obec Teichstatt (okresu varnsdorfského) ve dvě samostatné místní obce: a) Chřibská Nová, b) Teichstatt, skládající se z osad Chřibské Nové Vsi a Teichstattu”. Osada vznikla díky rozmachu sklářského a textilního průmyslu v 18. a 19. století. Poprvé se uvádí roku 1833 spolu s osadou “Na Sedle”, která k ní patřila. Roku 1854 byla předměstím Chřibské, ale v roce 1883 se od Chřibské oddělila a stala se do r. 1893 součástí Rybniště.V té době m��la obec Nová Chřibská 116 domů s více než 600 obyvateli a byla obcí velmi průmyslovou. Byla zde velká parní pila založena v roce 1890, jejímž majitelem byl Rudolf Zimmer, tkalcovna s barevnou, dvě men������í barevny, ni����árna a několik přírodn��ch bělidel. Zajímavostí u pily je skutečnost, že majitel pily byl občan obce Rybništ��, protože vila u pily stojí na katastru Rybniště, zatímco veškeré pozemky v areálu pily le����í v k. ��. Nová Chřibsk������.Tkalcovna byla zničena v posledních dnech II.sv��tové války a zbořena včetn���� barevny. Objekt se nalézal proti budově školy, dnes bytový dům č.p.97. Obec měla před vypuknutím v��lky 520 obyvatel. V roce 1950 byla tato obec opět přičleněna k obci Rybništ����������. Zanikla ve����������kerá textilní výroba, v roce 2006 ukončila svoji činnost i pila a tím zanikla poslední mo������nost obživy pro několik desítek zaměstnanc������. Přitom co do velikosti byla to v 70. letech minulého století nejv������������������������������tší pila v d����č����nském okrese a patřila v������robou mezi střední dřevařské závody v celém bývalém Severočeském kraji.
Z historie rybníků. Jméno Velk����ho rybníka se objevuje na mapě saského zeměm��řiče Georga Oedera z r.1571 jako “Pelmensdorffer Teich���������������������������������������������������������������. “Pelmensdorff����������������������������� je pozděj����í Obergrund, dnes Horní Podluží. K roku 1573 je uveden �����Belmsdorfer Teich���v listin������������������ pojednávající o prodeji ����������lejnického panství. K r. 1884 se uvádí těžba ledu pro potřeby Prahy, ale i mnoha německých měst mimo Máchova jezera i z rybníku u Rybniště. České jméno rybníka je až z pozdější doby. Ještě v první polovin������ minulého stolet�� obyvatelstvo užívalo jméno “Neud��rfler Teich”. Velk���� rybník je největší vodní plochou v d��čínském regionu – 46 ha a je v současnosti spolu s přilehlými lukami chráněným přírodním útvarem pro jedinečnost hnízdiště až 200 druhů a poddruh�� vodního ptactva. Menší rybník, po jehož hrázi vede silnice II/263 na Krásnou Lípu nese název Školní rybn����������k patrně vzhledem k sousedství školní budovy z r.1769. Tento rybník o ploše 4,23 ha dnes vlastní obec Rybni��tě a umožňuje na něm za dodr��ení stanovených podm��nek a zakoupení pat����ičného povolení rybolov i pro nečleny rybářského svazu. Větší plochou a pro Šluknovsk�� výběžek životně důležitou pro zásobárnu pitné vody je vodní dílo Chřibská, le��������ící rovněž v katastru obce Rybniště. Byla vybudována v letech 1912-1926. S rozlohou 13,78 ha je největš���� ze tří přehradních nádrží na území Lužických hor. Původně byla zbudována na ochranu m��sta Chřibská před častými povodněmi (katastrofální následky měla povodeň z r. 1705). V letech 1975-1977 byla přestavěna na vodárenskou n��dr��. Kromě zmíněných vodních ploch se v obci Rybniště naléz�� několik menších rybníků a rybníčků. Z rybníka, na jehož vysušeném dně vyrostla dnešní centrální část obce, z����stala zachována hráz s mohutnými lípami.
034 - Pohlednice Rybni��������tě
Dominantou centr��lní části obce je secesní kostel svatého Josefa vystavěný v letech 1909-1911. V tomto slohu je v Čechách a na Moravě vystavěno nemnoho kostelů a náš patří mezi nejmladší kostely na Děčínsku. Jeho stavitelem byl varnsdorfský Anton Möller. Kostel stojí na pozemku darovan����m spolku sv. Bonifáce závětí vdovy Terezie Elstnerové. Na nákladech stavby se podílela i obec přes odpor soci��ln��ch demokratů a tehdej��ího učitelského sboru. Do vysvěcen�� kostela na svátek sv. Petra a Pavla (29.června) v r. 1911 ( světitelem byl litoměřický biskup Josef Gross) museli obyvatelé putovat do okolních kostelů ve Chřibské a Krásné Lípě. Obyvatelé byli n����božensky založeni o čemž svědčí i fakt, že jenom např. ���kostelní sbor” čítal 23 zpěváků. Hřbitov měla obec již od roku 1884 (letopočet uveden na hlavním kříži). Z dalších církevních památek se na katastru obce nalézá kapli����ka z roku 1775 tzv. “Tříkr��lová”. Je v ní umístěn obraz “Klanění tří králů�������. Stoj�� i na místě, kde je rozvod�� mezi Severním a Baltským mo��em a kde podle literatury ��védové, kteří tudy táhli v době třicetileté války, zbudovali zákopy (šance). Obyvatelé obce na svátek T��í králů (6.ledna) se u kapličky scházeli k malé pobožnosti.
032 - Vozidlo Konzumního spolku-řidič E. Kos
Podél probíhající hlavní silnice stojí n������kolik křížů, z nichž vzhledov�� nejzajímavější je poblíž bývalé školní budovy u ��kolního rybníka. Také místní komunikace jsou ozdobeny křížky, avšak v mnohem menším po����������tu.
V centr��������lní části obce je rovněž umístěno nádraží ��D. N����dražní budova byla postavena podle n��vrhu architekta České severní dráhy ing. Josefa Pavlovského ke konci 60. let 19. stolet��. Nádraží se svou rozlohou ��ad���� mezi velká n��������draží na tehdejší trati Bakov nad Jizerou – Jiř��kov, budované v letech 1864 -1867. Nádra��í bylo značn�� využíváno všemi občany nejen Rybniště, ale i Chřibské a Doubic. Třikrát denn������������ přijížděl na něj poštovní koč����r ze Chřibské až do roku 1927 a jednou denn���� z Doubic do roku 1930. Stejně tak třikrát k nádraží p��������ijí��děl ze Ch��ibské autobus.
V této části obce stojí i budova školy, postavena v roce 1893 a architektonickým řešením nápadně koresponduje s budovou železničního nádraží. Bohužel při oprav��ch fasád obou budov bylo postupováno necitlivě k původnímu provedení a budovy tak dostaly ��plně jiný vzhled.
Dokladem o rozvoji obce po překonání hospodářské krize je zřejmě i to, že v r. 1934 Český dělnický tělocvi����n�� spolek z����dil nynějš�� hřiště a také hasiči dostali v r. 1936 novou hasičskou zbrojnici, kde byla umístěna i “obecní šatlava”. V roce 1935 bylo v Rybništi celkem 18 společenských a zájmových organizací, z toho bylo 7 českých. Zajímavý z pohledu zájmových organizac�� je mužský pěveck�� spolek s názvem “Veselá mysl” (“Frohsinn”), založený v roce 1878 a vedený řídícím učitelem Knym.
035 - Kostel
Krom�� již zmiňovaných Velk����������ho rybníka, Školního rybníka, Tříkrálov���� kapličky je hezk�� vý��lap i na t��������i okolní zalesněné vrcholky. Nejvyšší s výškou 597 m je Plešivec na jižní stran��. Na jihovýchodní straně je to Žulovec s vý��������kou 562 m a na severu se tyčí Širok���� vrch s výškou 586 m n.m. Nejhezč�� v����hledy jsou právě z posledn�� jmenovaného a to jak na Lu��ické hory s vrchy Luží, Jedlovou, Studeným, Spravedlnost����, tak na R����žovský vrch a ����eskosaské Švýcarsko včetně Labských pískovců. Vět����������������������������������������������������inu z těchto ��������chvatných pohledů je možno spatřit p����i výstupu na Karlovu výšinu. I když vrchy jsou zarostl���������������������� vysok��mi stromy, přesto si každý výletník určitě najde průsek, odkud se bude moci ��ádně pokochat pohledem na něco zajímav����������ho, velmi uklidňujíc��������ho. Cesta na Široký vrch vede po staré spojnici mezi městy Chřibská a Kr��sn������������������������������ L����������pa a míjí tzv. ���Farskou kapličku”, kde byla vyobrazena Svat���� rodina na út������ku do Egypta. Obraz zde ji�� nen����. Bu����to byl zcizen nebo v lepš����m případě je u restaurátorů. Kaplička snad byla m��������������stem, kde v dob��, kdy je��������tě v Krásn�� L��pě nebyl kostel a obyvatelé chodili až do Chřibské se scházeli nebo rozcházeli s kn����zem, který jim šel naproti, anebo je vyprovázel. V blízkosti se nal��zá i studánka. Že cesta sloužila k těmto účelům je zřejm������ i z existence Tř������������kr��lové kapličky Na Sedle, kde již věř��cí měli kostel ve Chřibsk������������ skoro na dohled.
Velmi hezký je výlet z Rybni��tě vlakem na Jedlovou a odtud na vrchol druhé nejvyšší hory Lužických hor Jedlové s kamennou rozhlednou, při cest�� zpátky zřícenina hradu Tolštejn, dále na Kř��žovou horu nad Jiřetínem, sestup do Jiřetína, návštěva štoly po dobývání stříbra ve středověku a návrat autobusem nebo vlakem opět do Rybniště. Na delší výlety do Jetřichovic a Hřenska lze použít i speciální letní autobusové linky, které spojují Krásnou Lípu s Hřenskem. Na prochození všech tamních krásných míst však je třeba nepočítat pouze s jedním dnem. Ke koup��ní lze využít jak blízká koupaliště v okoln��ch obcích, tak za každ��ho počasí kryté bazény ve Varnsdorfu nebo Rumburku, Nedostupné však není ani Máchovo jezero, kam lze se nechat dov��zt vlakem přímo z našeho nádra��í. Naopak v zimních měsících si lze dosytnosti užít sněhu (pokud je) na bl��zkých sjezdovkách v Horním Podluží nebo v Jiřetín��. V bližším Horním Podluží však provozovatel používá i umělé zasněžování pro co nejlepší podmínky lyža��ů. Brusla����������i mají k dispozici kryté zimní stadiony v Rumburku i Varnsdorfu.
Pro n������vštěvníky z vnitrozemí může být zaj��mavá návštěva i sousedních a blízk��ch zemí SRN a Polska včetně jejich lákadel pro turisty, jako je např. Oybin, Žitava či středisko Lužických Srb�� Budišín. Nedostupné autem nebo vlakem nezůstávají ani Drážďany. Stačí, kdy���� se návštěvníci ubytují v okolí a hodně dnů mohou podnikat v��lety. V ubytovac��ch kapacitách nemá Rybniště mnoho možnost��. Přesto ale slouží ke spokojenosti návštěvn��ků penzion Braun v Nové Chřibské, penzion Relax u vlakového nádraží Chřibsk�� a dům bývalé školy u Školního rybníka. Ubytován�� a možnosti projížďky po okolí na koních nabízí ranč manželů Vanžurových na Nové Vsi www.jvranch.wbs.cz. Dal��í možnosti jsou v okolních obcích nebo městech.